Školní projekty 2009/2010

Experimentální výpal Pomníku Země – 27.10.2009

 

Obory: TO,VO, LDO, HO

Vyučující: V.Křenková, L. Feldsteinová, P.Lhotecká, V.Dědová, A.Svatošová, M.Vavříková, S.Vašků, J.Vlčková, L.Krása, S.Drozd, P.Fořt, J.Trojanová

V projektu: Živly, Charta Země

 

 

ZUŠ Sedlčany se v letošním školním roce ponořila do projektu Živly a Charta Země. Jak se v minulých letech osvědčilo, do projektu vstoupily všechny obory - hudební, výtvarný, taneční i dramatický.“ Propojujeme kulturu a připravujeme se na napsaní nového školního vzdělávacího projektu. Cesta praktická, projektová se nám jeví jako nejlepší.“

 Experimentální výpal Pomníku Země na zahradě ZUŠ byl jakým si startem a  motivací na celý školní rok. Slavnostní škrtnutí samovýpalné pece proběhlo 27.října v odpoledních hodinách za doprovodu hudebního a tanečního vystoupení na téma Živly. Žáci z dramatického oboru vzývali živly, žáci hudebního oboru vyluzovali z různých hudebních nástrojů oheň, vodu, vítr i zemi a tanečníci, jak jinak než tančili. Pro veřejnost tu byly připraveny výtvarné dílny – malba na dřevo, jakási personifikace živlů, keramické mozaiky a kresba. Žáci z hudebních nauk dovolili návštěvníkům si zkusit zahrát některý z živlů.

 Někteří  tvořili, jiní si užívali atmosféru dýmajícího  Pomníku Země, někdo hrál a jiný zase přikládal. Výborná spolupráce rodičů, učitelů a žáků se zasloužila o příjemně strávený podzimní podvečer s myšlenkou na naší Zemi a živly v nás.  

 

Charta Země

 

Účastníci: LDO, TO, VO

Ve spolupráci s MK v projektu Lukášek a koordinátorkou Ivou Fišerovou.

Více na: www.knihovna-se.cz a www.earthcharterinaction.org/content/pages/FAQ.html

 

        Legenda o sv.Anně                        

2009/2010                              

                                                                                                                                                                                                                                           Motto:

                                                                                 

                                                                                               … a bude se dívat, bude

                                                                                               žasnout, na věky, jako dítě…

                                                                                        

 

Cíl projektu: Oživení historického místa kulturního a duchovního významu.

 

Motivace: Snaha o poukázání na kulturní poklady,  kořeny, ze kterých současný člověk může čerpat životní sílu.

Aktuální společenská potřeba: Vize základních hodnot, která by poskytla etický základ co nejširšímu společenství lidí.

Proces: Vytrvalé hledání nejenom jevištního tvaru,  tvůrčí práce, výkony a pohledy lidí různého věku, spojení profesionálů a laiků, spojení soudobého tance s živou sborovou  interpretací, finální představení pro veřejnost.

Účinkují: Pro spolupráci byly osloveny a účast potvrdily děti ze ZUŠ Sedlčany, ZUŠ Sedlec-Prčice a jejich rodiče, děti  základních škol v Sedlčanech a okolních vesnic, studenti taneční Konzervatoře Duncan centre, absolventi Státní konzervatoře Praha, pěvecké soubory ze Sedlčan a Třebechovic pod Orebem, studenti GOA Sedlčany a všichni ti studenti, kteří se chtěli přidat, a neznáme jejich přesné místo studia. Celkově v  počtu cca 80. Tito účinkující spolupracují pod vedením pedagogů ZUŠ Sedlčany.

Předpokládaná vystoupení: Skanzen Vysoký Chlumec, poutní místo Svatá Hora u Příbrami, ZUŠ Sedlčany, vyvrcholení projektu v Sudějově v kostele Sv.Anny(červenec 2010).

Ukázka: Život člověka je vpleten do života lidstva a Bůh na člověka pamatuje, protože je veliký tkadlec. Už v lůně naší matky nás utká z vláken životů našich předků a pak nás vetká do nedozírného pruhu života. Dbá o nás, neboť nás z lásky a v lásce utvořil a potřebuje nás pro svůj stav života. Miluje nás, ať máme jakoukoli barvu či sílu, a jistě rád pracuje s nitkami, které se netrhají, neklikatí a nezašmodrchávají se. Dbá o nás, protože jsme jedním zazářením jeho moci nad nicotou.(P.Piťha)

Za realizační tým: Vendula Dědová  (vendula.dedova@centrum.cz)

                             Jája Trojanová (trojanovajaja@seznam.cz)

 

 

Kudy vede cesta…( k projektu sv.Anna)

 

Vycházíme z předpokladu, že základem každého vztahu je SETKÁNÍ. Aby bylo zejména první setkání vydařené, předpokládá se umění komunikovat, předávat a přijímat, sdílet a ochotně nahlížet na svět jinýma očima. Co pro dítě tanec a pohybové divadlo znamená? Jakou roli má v tomto vztahu současný svět a prostředí, ve kterém dítě žije? Co bude tanečníky a herce zajímat na legendě o sv. Anně? Co chceme předat nejen divákům, ale hlavně účastníkům? Pokusíme se po zkušenostech z choreografie a dramaturgie představení Legendy o sv. Anně, které spojuje různé umělecké obory v rámci několika  uměleckých a základních škol, popsat a doložit, že není třeba se takového počinu bát, a jak při něm využít přirozeného projevu nejen dítěte, ale i dospívajícího a dospělého.

Při prvním setkání k legendě o sv. Anně, kterou jsme důkladně převyprávěli a představili si, jsme cítili, že všichni máme touhu a impuls objevovat, posunout se v lidské fantazii, tušili jsme neznámé tajemství, které je krásné rozkrýt, a také, že to bude dobrodružná cesta, pokud chceme divákovi předat sdělení a poselství tohoto krásného příběhu. Víme, jak je důležité mít dostatek prostoru a příležitostí vytvářet si emocionálně bohatý svět vlastních her,  těch her, které jsou reakcí na obyčejné předměty, dřevo, hlínu, přírodniny, papír, vosk, kov, kdy zapojujeme nekonečný svět fantazie. Proto jsme začali spontánně přemýšlet o materiálech, které se na jevišti objeví, jaký styl budeme ctít, a sdíleli jsme vzájemně údiv nad čtyřmi živly, které jsou základem našeho života a tolik nás udivují. Vysvětlili jsme, že není předčasné nad tímto přemýšlet, že vše, co je na jevišti použito, vnáší svůj znak do hry a promlouvá k divákovi. Dřevo, kámen, látky, kov, s kterými je na jevišti manipulováno, jsou výmluvnými detaily a napovídají, co se od představení dá čekat.  Ne náhodou tedy představení začíná tanečním ztvárněním čtyř živlů, k nimž hudbu složila skupina Repete.

Další fází, která pomohla tanečníkům a hercům k pochopení pohnutek k jednání v daném příběhu je čas a prostor, v němž se příběh odehrává. V improvizacích jsme si rozehráli a roztančili již vyřčené a všeobecně známé okolnosti období, kdy sv. Anna žila. Vybrali jsme si starozákonní jména, prodebatovali společenské zvyklosti, které v té době ovlivňovaly chování a jednání lidí, pojmenovali si jednotlivá řemesla, reálie, náboženství té doby, okolnosti svatby, narození dítěte a rolí, které v takové chvíli kdo zaujímal. V improvizacích si všichni zkusili řešit zadanou situaci, přijmout svou roli ve skupině, obhájit svůj nápad, překonat případný ostych, přijímat pochvalu nebo kritiku. Při improvizaci byla udržována pozornost a soustředění, což vedlo k podpoře sebeovládání při pozdějším představení.

 

V další fázi jsme nacházeli společně téma naší předlohy. Téma je odpovědí na otázku, o čem předloha je. Téma je hlavní myšlenkou dané předlohy a od samého počátku a po celou dobu prostupuje scénu. Je představeno jako otázka, problém nutný k řešení, provází nás až do závěrečného vyřešení. Jaké poznání si máme z představení odnést o důležitých otázkách života, do jakých prostředí a životů nám dá nahlédnout, abychom se podivili nad rozmanitostí lidského žití a mezilidských vztahů. Při dokončovacích pracích na téměř hotovém představení je dobré všímat si  společně detailů, které právě podpoří nesení tématu. Hlavní téma legendy jsme označili jako sociální téma.

 

Dalo by se psát dlouho o pozitivním vlivu ztvárnění legendy o sv. Anně. Je krásné sledovat, jak se na jevišti mění, mísí a obohacují vztahy rodič – dítě, učitel – žák… Snažíme se v jednotlivých účastnících probudit zájem a chuť objevovat se navzájem, naslouchat a dívat se kolem sebe. Chuť být s druhými, vytvářet společné dílo, vzájemně si pomáhat a respektovat jeden druhého.

Zveme vás na naše představení. K představení se váží výtvarné dílny a výstava jednotlivých etap naší cesty za konečným tvarem (fotografie, pozvánky, výtvarné artefakty, popis tvorby). Plánovaná vystoupení 29.5. 2010 od 14.00 ve skanzenu na Vysokém Chlumci u Sedlčan, 27.6.2010 na Svaté Hoře u Příbrami jsou završena poutí do kostela sv. Anny v Sudějově u Uhlířských Janovic. Toto slavnostní zakončení projektu se plánuje na 31. 7. 2010 od 14.00 před kostelem sv. Anny v Sudějově a ve 21.00 v Uhlířských Janovicích před Komunitním centrem sv. Jiljí.

 

 

Školní projekty 2008/2009

 BRÁNY

Začátkem roku 2008 vyhlásil výtvarný obor( Vladimíra Křenková, Lenka Feldsteinová, Pavlína Lhotecká) ZUŠ Sedlčany  nový projekt Brány, který měl spojovat všechny šikovné ruce z regionu. Oslovili jsme školy,nejen umělecké,ústavy,  instituce, pozvali školky do našeho ateliéru a dokonce se žáci výtvarného oboru vypravili do terénu s hliněnými destičkami za konkrétními osobnostmi, které ovlivňují chod a kulturní život Sedlčan. Strávili jsme velmi příjemné chvilky s panem starostou, v knihovně u paní ředitelky, v muzeu u pana ředitele, na gymnáziu a některé si zvali k nám do ateliéru. Co bylo hlavním záměrem a výsledkem setkání? Každý účastník projektu měl za úkol vyrobit keramickou kachli s tématem Brána. Bránu, jako vstup, průchod odněkud někam, do svého nitra, brána jazyků, ochrana před nebezpečím, jako pozvání do jiných světů, do světů snů, fantazie, tuh a vlastních představ…a tak bylo mnoho možností, jak toto téma zpracovat. Brány byly originální a každý ji pojal po svém: Brána květinová, cihlová, z kostí, z otisků rukou, či nohou, tištěná z přírodnin, abstraktní motivy, zvířecí, strašidelná, složená ze slov…
Do konce školního roku se nám podařilo shromáždit přes 300 kachlů. Výsledkem měla být velká mozaika na původní obvodové zdi zahrady školy, která však podle odborného stavebního průzkumu nebyla bezpečná a vhodná. A tak jsme přizvali na konzultaci zahradního architekta Romana Pinkase a pana Jiřího Bartáka, majitele stavební firmy S. B. Po několika schůzkách a setkání vznikl velkolepý návrh na výstavbu zdí, které budou samotné bránou do světa umění, neboť se dají využívat všemi obory ZUŠ. Mezi zdmi bylo vybudováno podium, takže zde můžou probíhat hudební vystoupení, literárně dramatické a taneční představení a výstavy v trávě nebo celé výtvarné dílny. Vznikla jakási  multifunkční galerie pod širým nebem v centru Sedlčan. V létě plánujeme filmové projekce, stínové a jiné dramatické vystoupení.
Během druhého pololetí se všechny obory ZUŠ soustředili na téma Brány. Výtvarníci malovali, ryli, drátovali, vytvářeli prostorové objekty a starší ročníky se zaměřily na historii bran a brány města Sedlčan.
Tanečníci se propojili všemi ročníky a závěrečný výstup spojoval 48 dětí ve věku od 5 do 16 let. Hudební obor nastudoval skladbu The Wall v podání rockové skupiny spojené s děvčaty z oboru sólový zpěv.
Literárně dramatický obor se zabýval slovy, slůvky a téma Brány zdramatizoval.
Slavnostní otevření nových zdí v projektu Brány proběhlo 8.října od 16.00 na zahradě ZUŠ pod širým nebem. Celá zahrada byla využita jako výstavní prostory  celoročního tvoření žáků VO. Na novém podiu proběhl program nastudovaný všemi obory a samozřejmě poděkování sponzorům a osobám, které se na projektu Brány spolupracovali. Od žáků VO dostali malé pozornosti v podobě grafických listů. Účast veřejnosti i zúčastněných institucí byla veliká, skoro přes 250 lidí, včetně pana starosty, ředitelů škol, knihoven a . Do slavnostního programu byli vtaženi i rodiče účinkujících a na závěr vytvářeli spolu s dětmi brány z vlastních těl. Malí diváci si odnášeli perníkové brány, navržené VO.
Jestli mám z něčeho dobrý pocit, tak je to úžasná propojenost oborů, spolupráce mých kolegů a nové zdi, které nejen krášlí zahradu ZUŠ, ale budou nadále využívané a prospěšné celé škole i veřejnosti, která má zájem o umění. Mgr. Vladimíra Křenková, učitelka VO a zástupce ředitele ZUŠ Sedlčany

 

MASOPUST

Letošní masopustní průvod byl opravdu velkolepý. Hlavní organizátor této akce je sdružení Našlose a naše škola je každoročně přizvána. Rok 2009 byl v duchu Josefa Lady. Výtvarný obor od ledna pracoval na kostýmech, rekvizitách a hlavně studoval život venkovských dětí v době pana Josefa Lady. Žáci poslouchali pohádky, četli příběhy a hleděli na svět očima pana Lady. Na programu do masopustního průvodu se podíleli i tanečníci a hudební obor se Zábojáčkem.
Průvod byl veselý, barevný a hlavně masopustní.
 Český rok aneb cestou p„Lidový o stopách našich patronů“ - výtvarný obor, L.Feldsteinová, P.Lhotecká, V.Křenková

Letošní školní rok jsme se vydali směrem k našim kořenům, co utváří naši přítomnost a jakou jistotu si neseme do naší budoucnosti. Náš život chtě nechtě je stavěn na příjmání kultury společnosti, ve které žijeme, která se formuje díky tradici, díky zvykům daného společenství v tom velkém národním i v tom malém rodinném měřítku, slavením svátků a dodržováním tradic. Přestože žijeme v novodobém světě zahlceným virtuální realitou, technikou a roztodivnými vymoženostmi, přesto stále tradice, oslava svátků a zvyky si drží svoji hodnotu a mají svůj přínos. Jistě někdy již ztrácí krapet ze své autentičnosti, malebnosti a síly, ale nás stále udivuje, že jsme je v těch našich uspěchaných životech pořád ještě neztratili…že nás stále ještě dokáží na chvíli zastavit a donutí nás přemýšlet a ztišit se…byť by na malou chviličku…Listopad a prosinec jsme se nořili k prazákladům, k tradicím, které se promítají v našem obyčejném životě - tedy Lidový český rok. Navštívili jsme kostel sv. Martina, kreslili gotické vitráže, hledali ohnivé cesty svých patronů, našich světců a ty si vytvářeli modelováním z hlíny…Leden až  březen nás pak  nasměroval o přemýšlení hranic mezi dobrem a zlem, jejich prolínáním a doteky. Nechali jsme se inspirovat Matyášem Braunem a jeho sochami na zámku Kuks, znázorňujícími Neřesti a ctnosti. Kreslili jsme, malovali , vytvářeli grafiku, hráli si se stíny, fotografií, papírem, drátem i hlínou, prožili si masopustní průvod s přípravou masek inspirovaných Josefem Ladou a v květnu se těšíme, že se nám podaří oživit minulost v Městském muzeu ukrytou v rámci Muzejní noci. Baví nás hrát, baví nás tvořit, baví nás přemýšlet, baví nás snít, baví nás vnímat…baví nás to…

Muzejní noc – Sedlčany, 22.května v Městském muzeu

Koordinátor: Vladimíra Křenková
Za jednotlivé obory: L.Krása, M. Vavříková, S.Drozd, L.Feldsteinová, J.Trojanová, V.Křenková, A.Nádvorníková, J. Vlčková, P.Fořt, V.Severová, V.Dědová, P.Lhotecká,j.Pačes
Účinkující: 95 žáků jednotlivých oborů

ZUŠ Sedlčany ve spolupráci s Městským muzeem pořádá netradiční prohlídku muzea v uměleckém duchu v rámci projektu „Festival muzejních nocí 2009“. Do projektu se zapojily všechny obory ZUŠ, které v jednotlivých prostorách vystoupí. Hudebníci vyloudí první pravěké rytmy  a spolu s tanečním oborem nám přiblíží rituální obřady doby kamenné, flétna podbarví hudbu doby gotické, v Sukově síni potkáme mladičkého Suka, který bude hrát  na housličky. Druhá světová válka se nám připomene židovskou hudbou a verši.Smutná atmosféra odchodu sedlčanských obyvatel se uvolní na konci války, kdy se rozehrají osvobozenecké kytary. V národopise, jak jinak než folklór, takže harmoniky, housle a cimbál s lidovými písněmi a tancem, kterým se bude prezentovat taneční obor.
Celou prohlídkou nás bude provázet literárně dramatický obor mladších i starších žáků. Jako šňůrkou, která povede  expozicí budou dětské hry. V každé době uvidíme, jak  a s čím si děti v různých dobách hrály. Rozkvět Sedlčan v době vlády Jakuba Krčína nám připomene scénka ze středověkého trhu. K životu patří i smrt, a tak shlédneme ponurou atmosféru pohřebního průvodu s cechovními štíty, které neboštíka doprovázely na poslední cestě. Návštěvníkům připomeneme, jaká řemesla se na Sedlčansku nejvíce vyskytovala.
Posledním oborem na ZUŠ je obor výtvarný a ten se prezentuje pro diváka hlavně visuelně. Prvním počinem je velký billboard, jako reklama na Muzejní noc, který malovaly smíšené věkové kategorie a visí na budově Městského muzea týden před zahájením první prohlídky. Výtvarně jsou zpracovány všechny historické doby a významné události Sedlčan.  V pravěku bude hořet papírový oheň a hudebníci s tanečníky mají kostýmy vyrobené od výtvarníků. Ve středověku Sedlčany utrpěly několik požárů, které nám děti pomocí svých rekvizit přiblíží. Na trh se vyráběli ryby a na pohřeb štíty. V národopise nám nejmenší výtvarníci z přípravky vysvětlí výrobu a zpracování lnu. K dětem neodlučitelně patří babička, která bude příst vlnu a přiblíží nám život na venkově v minulém století.
Netradiční prohlídku zakončí divadelní spolek Našlose, který sehraje tři sedlčanské pověsti zpracované panem Karlem Bazalem.
Snad se propojení všech oborů podaří a závěrem si bude divák odnášet kvalitní umělecký zážitek s prvky oživlé historie.